Zase materialista...

Poslední dobou se mi stává že mi osud hází do cesty osoby které jsou více či méně materialistické, tedy mým pravím opakem. Jsou to většinou mladí lidé ne o moc starší než já kteří mají pocit že peníze jsou středobodem vesmíru. Vytrvale se za touto vizí ženou a mě nezbývá než kroutit hlavou a snažit se pochopit co mi tím chce vesmír naznačit. Jsou to většinou náhodná setkání, nebo jen útržky které se k mým uším dostanou z pouličních konverzací. Jelikož je mou pracovní náplní komunikovat s lidmi sem tam se ke mě něco dostane, lidé se rádi zastavují a povídají si, a já je ráda poslouchám pokud mají o čem povídat:-).

Joo být tak ten chlap v tom autě...

S touto větou se na mě obrátil postarší pán lačně pokukující po stříbrném Porche a jeho majiteli pnoucím se na kožených sedačkách jako páv, nevyjímaje ženy sedící vedle něj. Přátelským tonem jsem mu jen tak mimochodem nadnesla otázku "Na co by Vám to bylo?" S tím že postarší pán měl zřejmě smysl pro humor (ten se v dnešní době cení) a se smíchem odvětil že vlastně na nic, že patří do starého železa a jal se mi povyprávět o svém mládí. Pozorně jsem poslouchala jeho vyprávění a pochopila že jeho rodina mu už od malička vtloukala větu "podívej na Pepu ten má novej dům, a Karel si zase koupil chatu na Šumavě.". Myslím že takhle vznikají lidé kteří si prostě svůj úspěch vynaloží do materialistické roviny, a hrdinové jsou pro ně lidé z majetkem který dávají řádně na obdiv.

Lidi mám rád, ale peníze víc...

Toto byla věta kterou jsem si poslechla na pohovoru na nejmenovanou práci. Tato věta navazovala na můj proslov o tom že mě baví pomáhat lidem, a celkově práce s nimi. Co by mě mělo šokovat víc? To že tohle řekne budoucí zaměstnavatel, nebo to že mu mohlo být tak "pětadvacet"? Možná se není čemu divit, o tuto práci jsem ztratila zájem, jelikož pracovat v tak destruktivním prostředí by bylo nad mé síly.

Ráda bych všem takovým lidem vzkázala aby se na chvilku zastavily, a popřemýšleli z pohledu celého vesmíru, proč tu vlastně jsou? Za čím se tu celý život honí? Bude jim to co mají teď stačit nebo budou chtít víc? Z toho co vidím v okolí vím že jim to stačit nebude, budou chtít lepší auta, větší domy, více peněz, ale proč nevyjít z tohoto kruhu a začít si konečně všímat krásy kolem nás která nemusí být nutně jen v drahých věcech. Spokojit se s tím co mám a konečně začít být šťastný a žít.