úterý 11. srpna 2015

Moje potkaní štěstí



Povídání o čtyřech ocáscích...


V dnešní době se řady milovníků potkanů pomalu ale jistě rozrůstají. Stále je ale vysoké procento (díky neinformovatelnosti) lidí které potkany jako domácí mazlíčky prostě neberou, nebo se jim hnusí. Pak jsou ještě lidé kteří vůči potkanům reagují až agresivně. Nemluvím o lidech kteří trpí fobii ani vás nenutím je chovat, ale snažím se o to aby jste pochopily podstatu toho proč jsou lidé kteří je milují. Nejsou to většinou jenom lidé extravagantní, ale ač by jste se divily potkana mají doma mnozí úplně obyčejní lidé (maminky, tatínkové,ta prodavačka za kasou, ten pán v obleku co jste zrovna potkaly- no pánem v obleku si nejsem tak jistá!:D).


Důležité je pochopit že dnešní potkani které si koupíte od chovatele (ne z množírny) někdy až královsky vymazlené, se opravdu v mnohém liší od potkanů žijících ve volné přírodě. Těm kdo nechápou tu krásu kterou majitelé ve svém potkanovi vidí musím doporučit aby se alespoň na chvilku oprostil od obrazu potkana žijícího v kanálech. Podívejte se na toto zvířátko zcela bez předsudků v jiném úhlu, v úhlu potkaního nadšence, poznávejte ho jako jakékoliv jiné zvířátko, ocásek opravdu není slizký jako žížala, ale je teploučký a hladký. Potkan opravdu není špindíra, častokrát za den dodržuje hygienu (čistí se častěji než kočka!). Kožíšek má hezky jemný a měkký. Pro mě fungují jako antistresový míček jen je nesmíte tolik mačkat!:D.


Pokud si potkany zamilujete, oni budou milovat vás. Častokrát si sami přijdou pro pohlazení. Oni nás, zodpovědné chovatele prostě potřebují, milují nás a všemožnými způsoby to dávají najevo.

Potkan je velmi vnímavé a inteligentní zvířátko. Mnozí potkani se pokud se jim majitel opravdu hodně věnuje, naučit stejné kousky jako může umět pes. Není to úžasné? Jak takoví malí tvoreček může v lecčem zastoupit tak odlišný a oblíbený zvířecí druh jako je pes. Kolik se v těchto maličkých srdíčkách schovává lásky a jen čekají na správného milující majitele, který jim nabídne život pro ně vyhovující, aby mu tu lásku mohli dát. Pochopte tedy zástupce těchto domácích mazlíků a jejich majitele, nejsou to blázni, každý z nich ví co vše jim může jejich potkánek nabídnout.


A jak jsem vlastně přišla ke svým klukům?

Moji dva potkaní bráškové Bonifác a Barnabáš se narodily 12.5. 2014, ke mě domů se dostaly 29.6. 2014.

Bonifác- Černý, berkshire, standard. Znak má nepravidelný tvar.

Barnabáš- Ruský modrý, berkshire dumbo. Znak má nepravidelný tvar.


Jak jsem se vůbec začala zabývat myšlenkou na něco takového?

Mnoho z důvodů byl ten že jsem věděla že dokážu své budoucí zvířátko zaopatřit, a to po všech stránkách. A proč právě potkan?

Inu jako každého začínajícího chovatele mě ohromila jejich inteligence která se s ostatními hlodavci (kterým nechci křivdit) nedá měřit, a nejen to, pro jejich hebký kožíšek, šmejdivý čumáček, roztomilý výraz v jejich malých obličejích, a pak prostě kdo nemá rád zvířecí miminka? Kluci se ke mě dostaly už malinko odrostlejší, takže to nebyly žádný mimina, ale tím líp pro mě, alespoň jsem se nemusela strachovat že by prolezly v prvních dnech přes mřížky a já je tu zběsile naháněla. Kluci se hodně rychle otrkali, byli perfektně vymazlení, už druhý den jsem je k sobě měla přilepený jako pijavice. Hold asi začátečnické štěstí na povahy. Úžasně se projevila jejich odlišnost v povahách, každý je prostě originál. Bonifácek zvědavější a čipernější musí být prostě všude, všechno označit, všechno oňuchat. Barnabášek je zase opatrnější neproleze všechno jako Bonifác a nejraději si prostě natáhne nožky a relaxuje a nejlépe co nejblíž páničky, prostě si mi zaleze pod tričko a chrní, na chviličku vždy vykoukne kde je bráška a když zjistí že ten si z páničky dělá prolejzačku jde chrnět dál. Po chvilce se dobrodružstvím unaví i Bonifác a přichází čas tulení. Oba dva si zalezou pod můj krk a nechávají se drbat a pusinkovat. Musím dávat pozor abych pozornost rozdělila rovným dílem. Oba dva se totiž umí urazit, to pak pomůže jenom kousek nějaký dobrůtky. Je úžasné je dále poznávat a učit se od nich nové a nové věci, které mou lásku k nim dále prohlubují. Učí mě být trpělivější, rozumnější a lepší člověk.

Já vám přeji abyste prožívaly s vašimi budoucími i současnými potkánky tolik štěstí a lásky jako já.

On totiž špatný potkan neexistuje, existuje jenom potkan špatným člověkem vychovaný. A to mě přivádí jak jsem se dostala ke Karlíkovi

Karlík- Albín, datum narození-neznámé

Tou dobou kdy se ke mě Karlík dostal jsem si plánovala že Bébéčkám pořídím kamaráda, s natěšením jsem projížděla seznamy chovatelských stanic a zálibně si prohlížela fotografie vystavených miminek, to je ta nejtěžší chvíle, protože jsou všechna tak roztomilá! Osud to ale chtěl jinak, a dostala jsem od mamky informaci že zrovna nějaká její známá z práce dává potkana pryč jestli bych se ho neujala, nepřemýšlela jsem dlouho a pro Karlíka jsem si jela, to co mě čekala, jsem si nedokázala vybavit ani v tom nejhorším snu.

Když jsem nevěřícně přišla na dvůr a bylo mi naznačeno že je v králíkárně, myslela jsem že se na patě otočím a půjdu se vyzvracet za nejbližší roh. Ona to ani nebyla králíkárna, ale spíš jakýsi útvar z plesnivého dřeva, majitelka mi pověděla že si ho mám vyndat sama, protože jí několikrát pokousal a ona se ho bojí. Když jsem odhrnula kupičku slámy, v rohu se krčilo bílé vychrtlé co si, zvednul hlavičku a čuchal, tak jsem mu dala připravenou dobrůtku kterou s radostí přijal. Všimla jsem si že nemá ani krmení ani vodu, a to nevím jak dlouho tam vlastně byl. Chci jenom dodat že Karlík se o de mne nechal vzít do ruky, bez toho aniž by mě jak říkala majitelka pokousal, a v cuku letu jsme byly pryč. Doma jsem zjistila že má svrab takže jsme hned letěli k veterináři. A k nejhoršímu nedávno prodělal mrtvičku takže jsme letěli k veterináři zase. Přes to všechno je to hodný a mazlivý potkan vděčný za každé pohlazení a plnou misku krmení.

LMG´s Zuli (Bedřich) 11.března 2015 Dumbo, Rex, Ruský stříbrný aguti mismarked berkshire

Zulínek je moje vysněné miminko, je to úplný mazlítko a chovatelka je úžasná bytost, tímto jí chci složit poklonu za to jakou péči svým odchovancům dává. Ze Zulíka vyrostl nádherný potkaní chlapák mazlivý (jako všichni moji ocásci) Nikdy s ním nebyli žádné problémy a s klukama si sednul hned za což jsem moc ráda, skoro to vypadá že mám prostě na potkany štěstí!















Na této fotce chybí Bonifácek, protože byl tady!






Žádné komentáře:

Okomentovat