Literární ukázka- Mechanické kolečko

Otevřela oči, tvrdá zem ji tlačila do zad. Usilovně vzpomínala co se stalo, místo odpovědí jí hlavu naplňovala tma. Zkusila pohnout prstem, rukou jí proběhlo zašimrání. Její oči zaostřily na slabý zdroj světla, v hlavě ucítila chvění. Pohladila rukama zem na níž ležela, byla chladná a kovová ruce nahmataly hrany. Neležela na zemi. Chytla se hran a snažila se zvednout, jejími zády se ozvalo zaskřípání. Pohnula se však jen o kousek. Poznáním že tedy neleží na zemi, zkusila přehodit nohy přes chladný okraj. Nohy se s tichým zaskřípáním ohnuly přes okraj. Tělem jí projela vlna lehkého zavibrování. Hlava jí vířila radostí z tohoto malého úspěchu. Stále ale jako by její tělo zapomnělo co má dělat dál. Hlavu furt zaplňovala temnota, temnota zaplňovala všechny kouty její mysli jako by byla slepá. Náhle ucítila že světlo zasvítilo prudčeji. Uslyšela za zády kroky, pak ucítila letmý dotyk na zádech. Tělem jí projelo zavibrování ještě silnější. Ruce se dotkly krku a zatlačily na malý vystouplý hrbolek. V zádech ucítila vánek. Ruce otevřeli skříňku jež měla na zádech, a vložily malé mechanické kolečko. Náhle mou hlavou projelo ostré světlo, a barevné, živé obrazy pohltily mou mysl. Najednou jsem věděla kdo jsem a co tu dělám.