Co mě zaujalo- Aura-soma

Co je Aura-Soma
Aura-Soma patří k novodobým celostním terapiím. Jedná se o unikátní metodu, která je syntézou působení drahých kamenů, minerálů, energií rostlin a barevné terapie. Je všeobecně známo, že fyzické nemoci bývají až tím „posledním výkřikem“ naší bytosti. Na fyzické rovině se totiž projeví pouze takové energetické nerovnováhy, které nebyly zpracovány na jemnějších úrovních. Tyto nerovnováhy mají své příčiny, a právě jimi se Aura-Soma zabývá. Pracuje s příčinami a souvislostmi „ne-mocí“, které se projevují v rovině našich emocí, vlastností a chování, či na našem těle. Aura-Soma bývá nazývána léčbou duše. Znamená to, že nám pomáhá harmonizovat duchovní, emocionální, mentální a fyzické roviny naší bytosti a nalézat kontakt s našim vnitřním vedením. Nejrůznější nerovnováhy se mohou projevovat například tak, že se snadno rozčílíme nebo se necháme lehce vyvést z míry. Nebo si naopak neumíme o nic říct, máme velké množství zábran a považujeme všechny lidi kolem sebe za mnohem přednější než jsme my sami. Možná se příliš červenáme nebo rychle ztrácíme hlavu. To všechno jsou samozřejmě běžné lidské projevy, které však ukazují na náš ne zcela vyrovnaný stav. Proto mluvíme o neharmoniích. V okamžiku, kdy nám tyto nerovnováhy v energiích – protože i tak lze na neharmonie pohlížet – začnou vadit a máme pocit, že bychom se sebou něco rádi udělali, začneme pokukovat po dveřích s nápisem „práce na sobě“, za kterými nás čeká řada metod a terapií. Ty nám mohou v dobrodružství sebepoznávání a sebe-vylepšování pomoci. Sebevylepšováním zde nemyslíme, že se budeme snažit vybrušovat do jakýchsi dokonalých představ, ale spíše to, že budeme lépe a více sami sebou, že budeme žít svůj vlastní plný život. A právě na cestě k vědomějšímu, autentickému životu je Aura-Soma krásným a silným pomocníkem.

Základem tohoto systému je sada dvoubarevných lahviček Equilibrium (česky rovnováha), které jsou tvořeny dvěma částmi, olejem a vodou, v poměru 1:1. Obsahují výtažky z rostlin, energie drahokamů, minerálů a barev. Emulze, která vznikne protřepáním obou částí, se nanáší přímo na tělo.

Dalšími přípravky jsou barevné a voňavé energetické substance, tzv. Pomandery. Obsahují 49 bylinek v různých poměrech, podle oblasti působení. Jejich hlavní funkcí je posílení a harmonizace aury, tedy zlepšení naší energetické ochrany. Nanášejí se do aury a jejich účinek je okamžitý. V dnešní době, kdy už jsme poměrně citliví na různé negativní či nepříjemné energie, představují Pomandery dobrou ochranu a pomoc.

Třetím ze základních prostředků jsou Kvintesence. Jsou to opět jemné energetické substance, které slouží k navázání kontaktu s tzv. mistrovskými energiemi. Každý barevný paprsek totiž svou frekvencí přenáší i informace, principy a kvality. Kvintesence je dobré používat před meditací na aspekty, které bychom si v sobě přáli rozvíjet. Navázání kontaktu s těmito energiemi v podstatě znamená objevit určité kvality sám v sobě.

Dalšími produkty jsou Mořské a Motýlí Sluneční (Solární) esence. Mořské esence jsou vydatným pomocníkem při uzdravování našich vztahů a při harmonizaci negativních energetických polí, která omezují naše dobré fungování, projevy a komunikaci s druhými. Motýlí esence k nám přicházejí ze Slunce a obsahují energie mnoha barevných odstínů o velmi vysokých frekvencích, díky čemuž mohou působit i na nejjemnější složky aury.

Aura-Soma jako léčebná metoda má svá specifika. Pro její pochopení je důležité podívat se na souvislost pojmů ne-moc, odpovědnost a vědomé jednání. Léčení jako proces může označovat buď akutní pomoc při fyzické nebo psychické nesnázi nebo odstraňování příčiny – to tedy znamená práci na emocionální, mentální nebo duchovní úrovni. Aura-Soma pracuje především druhým způsobem. Jak k tomu dochází? Každý člověk v sobě nosí spoustu zážitků, emocí, vzorců, zvyklostí a způsobů reagování. Obvykle máme sklony je neustále opakovat a tím je posilovat. Spousta návykových reakcí se děje nevědomě, což je samozřejmě problém, protože pokud o něčem nevíme, nemáme nad tím ani žádnou kontrolu a moc. Na co nevidíme, to je svým vlastním pánem v našem domě, a ovládá-li nás něco nevědomě, nejsme řádnými „kormidelníky“ svého žití. Tím se dostáváme k pojmu nemoc.

Ne-moc je něco, co neovládáme, co je mimo naši vědomou účast. Jak si pomoci? Především snahou uvědomit si to, co v nás podvědomě funguje, a pak se vědomě snažit tento vzorec nebo způsob reagování změnit. Takto přijmeme vládu a odpovědnost za to, co děláme a žijeme. Aspekt odpovědnosti je v Aura-Somě velmi důležitý. Samotné lahvičky si také vybírá člověk sám. Je dobré si intuitivně zvolit barevné kombinace a pak samostatně – či s podporou jiného člověka – projít celým procesem léčby. Tak se sami a vědomě proměňujeme ve svobodnějšího člověka. Říká se, že Bůh dal člověku možnost přemýšlení a možnost volby. Do jaké míry však skutečně volíme, nakolik jsme tvořivě přítomni v našich, možná poloautomatických, životech?

Používáním lahviček se v nás začne odehrávat proces uvědomování si. Věci, které nás dříve vyváděly z rovnováhy a se kterými jsme si nevěděli rady, najednou prožíváme vědomě, jsme schopni je pozorovat a tedy i nějakým způsobem řešit. Lahvičky nám navíc dodají energii, abychom dokázali udělat to, co chceme, a co jindy z nějakých důvodů (strach, nejistota) nešlo. Prožijeme tedy své nové možnosti, které pak můžeme „přijmout do svého repertoáru“.

Čím je Aura-Soma přitažlivá? Co dělá lidi tak krásně člověčími, lidskými? Jsou to naše city, pocity, emoce. A samozřejmě věčný boj mezi city a rozumem. Za svůj život si mnohdy naděláme v cítění veliké zmatky. Mnoho bolestivých zážitků nosíme uložených v sobě, od mnohých pocitů se raději „oddělíme“, nechceme je už vidět, protože by to znamenalo bolest nebo nepříjemnou konfrontaci. Navíc zažíváme tlaky našeho okolí, požadavky a nároky, mnohdy naprosto neslučitelné s naším cítěním. Mnozí se potřebujeme vrátit ke svým skutečným pocitům, sami k sobě. Lahvičky jsou jako přátelé, kteří nám barevný svět našich pocitů připomínají a pomáhají nám se do něj vrátit.

Aura-Soma je terapie duše. Léčba duše je směřování k lásce. Vyléčení je láska. Znamená to, že přestaneme bojovat o sebe, bát se o sebe, nevědět, co se sebou. Větším poznáním sebe sama si přestaneme působit tolik zmatků a neklidu. Přijetím své osobnosti budeme moci obrátit svou pozornost do lásky.

Jak vznikla
Barevný systém Aura-Soma vznikl v Anglii, v minulém století (přesněji kolem roku 1980).

Autorka barevného systému Vicky Wall, sedmé dítě sedmého dítěte, jak o sobě vypráví ve své knize Zázrak barevné léčby, byla od svého dětství nadána zvláštním viděním, které jí umožňovalo vidět auru kolem lidí, rostlin i všeho živého.

Když později přišla o zrak, tato schopnost se dále prohloubila. Jedné noci, vedena neviditelnýma rukama, připravila první sadu flakonů "Balance", aniž by znala jejich účel a smysl.

Později zjistila, že tyto krásně barevné oleje vytvořené z rostliných extraktů a esencí, mají léčivé účinky, které obnovují lidskou auru a nastolují rovnováhu.

Používání těchto přípravků se poměrně záhy rozšířilo z Anglie téměř do celého světa.

K prvním lahvičkám Balance přibývaly další, zároveň i další produkty - Pomandery, Kvintesence a Barevné esence......

Později, po odchodu paní Vicky do "Nebeské zahrady", převzal celý systém spolu se školícím střediskem Mike Booth s manželkou Claudií. Manželé Boothovi nadále pokračují v odkazu Vicky Wall a pečují o celý systém Aura-Somy.

Zdroj: http://www.aura-soma.cz/

Doporučuji-Aluska.org

Úžasné stránky jedné úžasné bytosti...

Snad jediné stránky které dlouhodobě upoutali moji pozornost, a to již asi pátým rokem.
 Alue, nebo také Aluška se zabývá velmi pestrými a zajímavými tématy z oblasti Andělská tématika, Duchové, démoni, Práce s energií, Vesmírné zákony, Paranormální jevy, Ufo, Mimozemské civilizace, Elementární bytosti, Zdraví, Fyziognomika, Ženské záležitosti, případně rodinné a osudové problémy
Zvířata.
Toto všechno je ještě mile umocněno zážitky ze života a zábavnými videii. Nesmím také zapomenout na poradnu kde velmi ochotně radí všem kteří mají nějaký problém, nebo jen potřebují povzbudit.

Stránky oslavily již 10. narozeniny!

Ze stránek vyzařuje klid a pohoda, ráda se na ně vracím, a to nejenom když si potřebuji vyjasnit některé problémy, nebo jen načerpat inspiraci a dobrou náladu. Ať už si jen potřebujete zjistit nějaké důležité informace, nebo se jen tak zasmát, Aluška je tu pro nás:-)

Nechtěla jsem aby měl moc článek informační hodnotu jelikož všechno důležité se dozvíte na Aluščiných stránkách Aluska.org. Článek jsem tedy pojala jako takovou osobní zkušenost, nejednou jsem totiž četla hanlivé články zaměřující se na diskreditacijejí práce, názor jsem si ale udělala sama, jako by měl každý z nás, Aluška odvedla skvělou práci, a myslím že za tu dobu pomohla již spoustě lidem.
I když mozek s některými informacemi nesouhlasí srdcem vím že její stránky jsou pro mě ty pravé:-)

Kde jsem když tu nejsem

A už je tu září...

Začíná moje nejoblíbenější roční období, choulení se při čaji a svíčkách u knížek a sledovat jak venku prší, a příroda se chystá ke spánku, i když s létem se loučí těžce.
Zrovna mám týden volna, tak mohu dohánět všechny resty, od malování ložnice až po psaní na stránky, posledních pár týdnů bylo velmi náročných a na psaní nebyla nálada, na víc jsem si chtěla užít poslední letní dny co to šlo a prakticky jsem byla pořád venku. Udělala jsem si radost a navštívila les a celý den jsem pochodovala po lese, člověk si vyčistí hlavu a načerpá inspiraci. Nevím jestli to zažívá ještě někdo, ale při procházkách přírodou mě občas přepadne pocit absolutního štěstí a klidu, cítím vůni rostlin, šumění listů a ptačích křídel, člověk se dostává pomalu do transu. Jeden z nápadů který se týkal stránek byl nový vzhled, věděla jsem že tento nebude natrvalo, jelikož jsem nafotila při poslední procházce spoustu fotek, chtěla jsem si udělat něco vlastního, něco co mi bude připomínat ten krásný pocit který jsem zažívala při toulkách lesem.

Dále jsem se dopracovala k pár dalším nápadům a chci kompletně přestěhovat celý svůj příběh Liliany na tyto stránky což nebude snadné jelikož je to asi jedenáct kapitol, spolu i s náhledem prvního článku který jsem napsala před tím než jsem začala Lilianu psát.

Pracovně se mi teď velmi daří a tato zkušenost (o které někdy napíšu) mě naplno přesvědčila že vizualizace a podvědomé formování konstruktivních myšlenek se vyplácí. (Za což jsem opravdu nesmírně vděčná)

Celkově bych svůj stav popsala tím že jsem šťastná a naplněná klidem. Doufám že mi tato nálada vydrží i přes zimu:-D

Doufám že se Vám daří stejně dobře, a do nového ročního období vstoupíte šťastní a vyrovnaní.

Ještě se podělím o jednu z fotek kterou jsem pořídila při toulkách lesem.

Zase materialista...

Poslední dobou se mi stává že mi osud hází do cesty osoby které jsou více či méně materialistické, tedy mým pravím opakem. Jsou to většinou mladí lidé ne o moc starší než já kteří mají pocit že peníze jsou středobodem vesmíru. Vytrvale se za touto vizí ženou a mě nezbývá než kroutit hlavou a snažit se pochopit co mi tím chce vesmír naznačit. Jsou to většinou náhodná setkání, nebo jen útržky které se k mým uším dostanou z pouličních konverzací. Jelikož je mou pracovní náplní komunikovat s lidmi sem tam se ke mě něco dostane, lidé se rádi zastavují a povídají si, a já je ráda poslouchám pokud mají o čem povídat:-).

Joo být tak ten chlap v tom autě...

S touto větou se na mě obrátil postarší pán lačně pokukující po stříbrném Porche a jeho majiteli pnoucím se na kožených sedačkách jako páv, nevyjímaje ženy sedící vedle něj. Přátelským tonem jsem mu jen tak mimochodem nadnesla otázku "Na co by Vám to bylo?" S tím že postarší pán měl zřejmě smysl pro humor (ten se v dnešní době cení) a se smíchem odvětil že vlastně na nic, že patří do starého železa a jal se mi povyprávět o svém mládí. Pozorně jsem poslouchala jeho vyprávění a pochopila že jeho rodina mu už od malička vtloukala větu "podívej na Pepu ten má novej dům, a Karel si zase koupil chatu na Šumavě.". Myslím že takhle vznikají lidé kteří si prostě svůj úspěch vynaloží do materialistické roviny, a hrdinové jsou pro ně lidé z majetkem který dávají řádně na obdiv.

Lidi mám rád, ale peníze víc...

Toto byla věta kterou jsem si poslechla na pohovoru na nejmenovanou práci. Tato věta navazovala na můj proslov o tom že mě baví pomáhat lidem, a celkově práce s nimi. Co by mě mělo šokovat víc? To že tohle řekne budoucí zaměstnavatel, nebo to že mu mohlo být tak "pětadvacet"? Možná se není čemu divit, o tuto práci jsem ztratila zájem, jelikož pracovat v tak destruktivním prostředí by bylo nad mé síly.

Ráda bych všem takovým lidem vzkázala aby se na chvilku zastavily, a popřemýšleli z pohledu celého vesmíru, proč tu vlastně jsou? Za čím se tu celý život honí? Bude jim to co mají teď stačit nebo budou chtít víc? Z toho co vidím v okolí vím že jim to stačit nebude, budou chtít lepší auta, větší domy, více peněz, ale proč nevyjít z tohoto kruhu a začít si konečně všímat krásy kolem nás která nemusí být nutně jen v drahých věcech. Spokojit se s tím co mám a konečně začít být šťastný a žít.

Krátká úvaha-Nic není jenom dobré nebo špatné

Tento článek bude takové rozjímání. Jelikož jsem poslední dobou přečetla dost "chytrých" knížek o tom jak být perfektní sluníčkový vždy veselý člověk, a sama na sobě zjistila že to prostě není skutečně dosažitelné, neboť přetvářka je mi cizí. Jako lidé by jsme se měli v první řadě naučit přijímat se takový jací jsme, tedy i s tím že máte nálady pod psa a nejraději by jste byly zalezlí někde pod peřinou. Nikdo přece na světě není jenom dobrý nebo zlí. Každý máme v sobě malý vesmír kde funguje zákon rovnováhy a duality. Za sebe můžu říct že mám takové tři pohledy na svojí osobu, taková jaká chci být, taková jaká jsem doopravdy a taková jaká jsem, ale být nechci. I když jsou tyto pohledy tři vzájemně tvoří právě tu zmíněnou dualitu, protože pohled chci a nechci být se vzájemně vyvažuje a pak je tu naše skutečné já jací doopravdy jsme. Určitě souhlasím s tím že pozitivně pohled na svět je vítán, ale cítit se špatně za to že se cítíte špatně to už ne. Já sama jsem se kolikrát nechala oblbnout takovýma sluníčkovýma knížkami o tom že si do těla pustíte světlo a bůhví co ještě, najíždění na nějaké boží vlny. Pokud se v tom někdo vzhlídne a cítí že je to jeho cesta, pak je vše správně, ale snažit se sám sebe přesvědčit o něčem co tak necítí je frustrující. Člověk by měl být prostě sám sebou a zatím si stojím. Když se nechci smát, nesměji se i kdyby si o mě lidé mysleli že jsem škarohlíd. Když nechci mluvit, nemluvím, i kdyby si mysleli že jsem nějaký podivín. Nemyslím si že to tak má každý, třeba někde na světě běhají lidé co nikdy nemají žádné starosti a naopak lidé co se nimrají v každém problému. Já jdu zlatou střední cestou, když jsem šťastná užívám si to (a kdo ne :-)), když se cítím špatně snažím se z toho něco vytěžit a tvořím nebo prostě nedělám nic. Tvorba by asi sluníčkovou kontrolou neprošla, ale i tak je to něco do čeho jsem vložila svoje pocity. Mít za každou cenu křečovitý nebo falešný úsměv na tváři je vyčerpávající. Jsem šťastná taková jaká jsem, tak buďte také.