Doporučuji-Aluska.org

Úžasné stránky jedné úžasné bytosti...

Snad jediné stránky které dlouhodobě upoutali moji pozornost, a to již asi pátým rokem.
 Alue, nebo také Aluška se zabývá velmi pestrými a zajímavými tématy z oblasti Andělská tématika, Duchové, démoni, Práce s energií, Vesmírné zákony, Paranormální jevy, Ufo, Mimozemské civilizace, Elementární bytosti, Zdraví, Fyziognomika, Ženské záležitosti, případně rodinné a osudové problémy
Zvířata.
Toto všechno je ještě mile umocněno zážitky ze života a zábavnými videii. Nesmím také zapomenout na poradnu kde velmi ochotně radí všem kteří mají nějaký problém, nebo jen potřebují povzbudit.

Stránky oslavily již 10. narozeniny!

Ze stránek vyzařuje klid a pohoda, ráda se na ně vracím, a to nejenom když si potřebuji vyjasnit některé problémy, nebo jen načerpat inspiraci a dobrou náladu. Ať už si jen potřebujete zjistit nějaké důležité informace, nebo se jen tak zasmát, Aluška je tu pro nás:-)

Nechtěla jsem aby měl moc článek informační hodnotu jelikož všechno důležité se dozvíte na Aluščiných stránkách Aluska.org. Článek jsem tedy pojala jako takovou osobní zkušenost, nejednou jsem totiž četla hanlivé články zaměřující se na diskreditacijejí práce, názor jsem si ale udělala sama, jako by měl každý z nás, Aluška odvedla skvělou práci, a myslím že za tu dobu pomohla již spoustě lidem.
I když mozek s některými informacemi nesouhlasí srdcem vím že její stránky jsou pro mě ty pravé:-)

Najdi svoje poslání

Vše tvořené potřebuje inspiraci a motivaci...


Proto jsem se rozhodla na lehce motivační článek o psaní a jiném tvoření. Možná stejně jako když jsem byla na začátku já, jste měli pocit že pokaždé když začnete tvořit, po nějaké době s tím přestanete, a důvod? Možná si myslíte že to nemá cenu protože už jsou lidé kteří píšou, malují, skládají, hrají (...) lépe než vy. Tak jsem to měla já. Naučila jsem se že je to špatný přístup, nikdo na světě nikdy nebude jako vy a vaše tvorba, nesrovnávejte se s ostatními, ale srovnávejte se se svým starým já. Najednou zjistíte a uděláte si nezkreslený pohled na to co jste již dokázali. Možná jste to prostě jenom zkusily. A to je právě ono! Už nejste osoba která přemýšlí o tom jak by mohla psát, ale osoba která píše. Nekoukejte na to že někteří už píší knížky, nebo mají úspěšnější web atd.


Každý máme nějaké sny, ale naše logické myšlení nám vždy do vědomí postaví nějakou překážku, co by, kdyby.


To je jeden z prvních kroků, opustit od této překážky a začít na sobě a svých snech pracovat. Není to jednoduchá cesta, ale stojí za to. A pak vlastně zjistíte že vaším cílem není se dostat mermomocí do cíle, ale vychutnávat si tu cestu pokroku.


Zjistíte že vlastně není důležité jestli jste úspěšně dokončily "misi", ale to že jste vůbec nalezli odvahu začít si své sny plnit.


Proto na Vás apeluji staňte se draky a pečujte o své dračí vajíčko, na dlouhé cestě zjistíte že se z něj stal malý dráček, bude trvat ještě mnoho času než se z něj stane velký a silný drak, ale jestli to nezkusíte nebudete mít ani to vajíčko :-)

Zase materialista...

Poslední dobou se mi stává že mi osud hází do cesty osoby které jsou více či méně materialistické, tedy mým pravím opakem. Jsou to většinou mladí lidé ne o moc starší než já kteří mají pocit že peníze jsou středobodem vesmíru. Vytrvale se za touto vizí ženou a mě nezbývá než kroutit hlavou a snažit se pochopit co mi tím chce vesmír naznačit. Jsou to většinou náhodná setkání, nebo jen útržky které se k mým uším dostanou z pouličních konverzací. Jelikož je mou pracovní náplní komunikovat s lidmi sem tam se ke mě něco dostane, lidé se rádi zastavují a povídají si, a já je ráda poslouchám pokud mají o čem povídat:-).

Joo být tak ten chlap v tom autě...

S touto větou se na mě obrátil postarší pán lačně pokukující po stříbrném Porche a jeho majiteli pnoucím se na kožených sedačkách jako páv, nevyjímaje ženy sedící vedle něj. Přátelským tonem jsem mu jen tak mimochodem nadnesla otázku "Na co by Vám to bylo?" S tím že postarší pán měl zřejmě smysl pro humor (ten se v dnešní době cení) a se smíchem odvětil že vlastně na nic, že patří do starého železa a jal se mi povyprávět o svém mládí. Pozorně jsem poslouchala jeho vyprávění a pochopila že jeho rodina mu už od malička vtloukala větu "podívej na Pepu ten má novej dům, a Karel si zase koupil chatu na Šumavě.". Myslím že takhle vznikají lidé kteří si prostě svůj úspěch vynaloží do materialistické roviny, a hrdinové jsou pro ně lidé z majetkem který dávají řádně na obdiv.

Lidi mám rád, ale peníze víc...

Toto byla věta kterou jsem si poslechla na pohovoru na nejmenovanou práci. Tato věta navazovala na můj proslov o tom že mě baví pomáhat lidem, a celkově práce s nimi. Co by mě mělo šokovat víc? To že tohle řekne budoucí zaměstnavatel, nebo to že mu mohlo být tak "pětadvacet"? Možná se není čemu divit, o tuto práci jsem ztratila zájem, jelikož pracovat v tak destruktivním prostředí by bylo nad mé síly.

Ráda bych všem takovým lidem vzkázala aby se na chvilku zastavily, a popřemýšleli z pohledu celého vesmíru, proč tu vlastně jsou? Za čím se tu celý život honí? Bude jim to co mají teď stačit nebo budou chtít víc? Z toho co vidím v okolí vím že jim to stačit nebude, budou chtít lepší auta, větší domy, více peněz, ale proč nevyjít z tohoto kruhu a začít si konečně všímat krásy kolem nás která nemusí být nutně jen v drahých věcech. Spokojit se s tím co mám a konečně začít být šťastný a žít.