Zobrazují se příspěvky se štítkemchov. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemchov. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 31. srpna 2015

Křeččí update

Jak jsem se již zmiňovala v článku zde, narodilo se mé Vanilce pět malých žížalek, jelikož křečuldy celkem rychle rostou, chtěla jsem sepsat krátký update i s fotkami jak se vlastně mají.

Před pár dny našel nový domov chlapeček Eros, naštěstí mi tedy neodjel nikam daleko zůstává v rodině která bydlí poblíž. Včera mě potěšila zpráva s přiloženou fotkou jak zatím Erosek bydlí, těším se až pošlou další po vybavení klícky.

Ostatní holky a chlapeček zůstávají u mě, ještě chvilku zůstanou spolu a pak půjdou každý do své klícky. Holky jsou pometla neskutečný a sledovat jejich hry je zábava na celý den, jsou jako gumový míček věčně někde lítají a skáčou. Za to chlapeček (ještě jsem mu nedala jméno) je mazlítko uspaný, to co si holky prohrajou, on prospí. Mamka Vanilka nabrala na síle a už to není takový lehký pápeříčko co byla když jsem ji dostala. 

Jeden z kroků na který je teď zvykám je výběh na posteli, mrňata jsou ještě lekavý, a tak je postupně zvykám, naštěstí se ze všech šoků rychle proberou a zjistí že je to vlastně jenom další hra:-)

Sami můžete posoudit jak moc vyrostli, i když mají sotva polovinu ze svojí mámy.

Skořičík je nejfotogeničtější:-D



Maminka Vanilka
Holky rošťandy

Snad jediná klidná chvilka, jinak je nemožné je pořádně vyfotit:-)




pondělí 10. srpna 2015

Vanilčino překvapení

Nic není náhoda?

Jelikož jsem se v předchozím článku zmínila o křečulce Vanilce a jejím záhadném naklonování, napadlo mě že další článek by mohl být o tom se vlastně stalo (a může se stát každému z Vás:-))
Vanilka je Syrský křeček kterého jsem dostala jako dárek s původním jménem Bedřich (haha:-D) Vzhledem k tomu že jsem nikdy předtím křečka neměla, neměla jsem ani důvod pochybovat o Bedřichově pohlaví. Jelikož jsem ale člověk zvídavý zajímalo mě jak vlastně u křečka takové pohlaví vypadá, víte ono u potkanů vás to bací na první pohled (majitelé potkaních kluků určitě ví o čem mluvím:-D) Načetla jsem si pár věcí na internetu jelikož jsem chtěla být zodpovědný chovatel, a zjistila jsem že Bedřich vlastně Bedřich není, ale je to holčička a tak dostala jméno Vanilka (první co mě napadlo na stole u počítače byl zrovna kelímek od vanilkového jogurtu:-D) Nijak zvlášť mě to nevykolejilo, to hlavní mělo totiž přijít až druhý den.

Ráno následovala pravidelné krmení zvěřince, u křeččí klícky jsem se zastavila a naslouchala libému vrkání, a úsměv mě přešel po tom co jsem zahlédla červené cosi kroutící se napůl žerdi z domečku. V šoku jsem nakoukla dovnitř a vyzkoumala že se pod Vanilkou kroutí asi pět maličkých červených žížalek. Moje pocity? Zpanikařila jsem a lítala z pokoje do pokoje nevěříc že se mi stalo to předčím většina chovatelů varuje (riziko toho že si vezmete nakrytou samičku nejasného původu je velké) Každopádně jsem se přihlásila na křeččí fora a žádala zkušené chovatele o pomoc, vzhledem k tomu že jsem měla strach aby se Vanilce nebo miminkům nic nestalo zahlcovala jsem forum různými dotazy. Po uklidnění že křečuldy se o všechno postarají sami jsem tedy vyčkávala a stal se ze mě pozorovatel úžasného zrození a vývoje malých křečků.

Následoval kolotoč vyzvídání na foru co má vlastně Vanilka za barvu jelikož později bylo jasné že mají skoro všechny barvu po mámě, nebylo by vůči budoucím majitelům Vanilčiným miminkům fér kdybych jim řekla že miminka jsou ve zbarvení "asi nějaký béžový nebo co" :-D A tak jsem si perfektně nastudovala zbarvení křečků syrských a po společné konzultaci s majiteli Chovatelských stanic jsme dospěli k závěru že Vanilka je ve zbarvení holubí šedá a s tím i čtyři z jejich pěti mimin to páté jako jediné má zbarvení skořicové (zůstává doma). Musela jsem se taky naučit rozeznávat pohlaví u miminek což bylo v celku jednoduché, po přezkoumání máme tři holky a dva kluky.

Miminkům je právě teď 18 dní všechny koukají a mají se čile k světu, po internetu jsem rozházeli inzeráty a nabídky, jelikož si je bohužel všechny nechat nemohu, obohatím tak alespoň pár zájemců o vymazlené mazílky.

Myslím že je to velká zkušenost, ale určitě bych si to už takhle nezopakovala, určitě ne záměrně. Není to totiž o tom jen tak spářit křečky i když je to jednoduché, v první roli hraje genetika, etika,  možnosti a prostory (věřte že spotřeba křeččího krmiva je s miminama opravdu velká) Každopádně jsem dozvěděla a naučila spoustu nových věcí. A pohled na hrající si mrňousky je opravdu krásný.

Jestli je mezi Vámi někdo kdo by měl o křeččí miminko od Vanilky zájem nechť se podívá sem:
http://pitynka.phpbb9.com/t451-miminka-syrskeho-koeeka-k-adopci

Najdete tam podrobné informace o nabízených miminkách a kontakt.